Zápisky, postřehy a fotografie z nejrůznějších cest, putování a toulání

Jižní Čechy 2018

Začátek cesty

28. srpna 2018, 23:00 hod.

Začátek cesty byl tradičně z Plzně, ovšem v poněkud netradiční noční čas, přesněji v 23:00 hod. Důvod byl velmi prozaický, neboť jsme se odpoledne vrátili z jiné, tentokrát služební cesty a únava byla silnější než naše vůle. A tak jsme se rozhodli pro krátký odpočinek, který se protáhl až do asi 20:30 hod. A než jsme se vyhrabali, bylo kolik bylo. Ale čas ukázal, jak moudré rozhodnutí, neotálet a jet, to bylo.

Čeřínek

29. srpna 2018, 3:00 hod.

Zde jsme strávili první noc, či spíše její část, neboť jsme sem dorazili někdy kolem 03:00 hod.

20180829_072150

Vrchol Čeřínek

29. srpna 2018, 3:00 hod.

Hned po probuzení jsme se snídaní v ruce vyrazili na blízký vrchol Čeřínku, na jehož svazích se sjezdovky a různá rekreační zařízení. Ovšem toto dobou poněkud opuštěná. Což nám ovšem nijak nevadilo. Samotný vrchol je bez výhledu, takže nezbývalo než dosnídat a vyrazit.

Jihlava

29. srpna 2018, 9:00 hod.

Do Jihlavy jsme se chystali už dávno, především kvůli legendárnímu historickému podzemí. Ale Jihlava není jen podzemí, ale i zajímavé historické centrum. A některé „památky“ dýchají určitou specifickou nostalgií. Ale teď už zpět k hlavnímu lákadlu Jihlavy, tedy k historickému podzemí. Nutno podotknout, návštěvu provázely určité peripetie. Nejprve jsme čekali dvě hodiny, než se sejde dostatek návštěvníků, neboť z pro nás nepochopitelných důvodů musí být návštěvníci nejméně 3. Nejde o tři lístky, ale o 3 fyzické osoby, údajně z bezpečnostních důvodů. Paradoxně po celou dobu čekání byli v pokladně čtyři osoby: pokladní, dvě průvodkyně a ještě kdosi, kdo cinkal s penězi. Do historického podzemí jsme se nakonec dostali, do expozice v podzemním krytu však ne. Lidi prostě nejsou. Když budu upřímný, docela jsem byl tím podzemím zklamaný. Okruh celkem nevelký, spousta betonu a nebýt toho světélkování a duchařského příběhu Pepíka Klímy, nebylo moc o čem vyprávět.  Tak ještě poslední pohled na jihlavské náměstí, krátká svačinka pod šibeničním vrchem (ne, to není legrace, to se tak opravdu povedlo) a pokračujeme dál.

Nová Říše

29. srpna 2018, 13:15 hod.

Kanonie premonstrátů v Nové Říši na nás od první chvíle dýchla příjemně poklidnou atmosférou a příjemná byla i možnost prohlídky kláštera.

Poklid vystřídalo jisté vzrušení, když jsme v jedné části areálu kláštera procházeli místem právě prováděného archeologického průzkumu odhalujícího nejen stavební části z doby románské, ale i zcela unikátní a autentické kosterní nálezy držící se za ruce.

Telč

29. srpna 2018, 15:00 hod.

Památky UNSECO, to bývá prohlídka i na celý den. A jelikož jsme se nechtěli nechat o nic ošidit, pořídili jsme jen rychlé foto a Telč odložili na jindy.

Javořice

29. srpna 2018, 17:00 hod.

Krátce po západu slunce projíždíme cestou k Dačicím obec Velká Lhota, ke které se váže zajímavý příběh o tom, proč zde mají dva kostely hned vedle sebe, prakticky je přes silnici. A světe div se, ani jeden katolický. Jeden luterský a druhý reformovaný.

 

Velká Lhota

29. srpna 2018, 18:45 hod.

Krátce po západu slunce projíždíme cestou k Dačicím obec Velká Lhota, ke které se váže zajímavý příběh o tom, proč zde mají dva kostely hned vedle sebe, prakticky je přes silnici. A světe div se, ani jeden katolický. Jeden luterský a druhý reformovaný.

Kostelní Vydří

29. srpna 2018, 19:00 hod.

Až těsně přes soumrakem jsme dorazili do Kostelního Vydří, kde se nachází Poutní místo Panny Marie karmelské a karmelitánský klášter. Dnes sídlo známého Karmelitánského nakladatelství.

Občas mívám pocit, že některá místa mající onen pověstný genius loci, že doslova něco vyzařují. Zde jsem však pocítil pravý opak. Cítil jsem, jak toto místo doslova vysává vše negativní a zůstává jen to dobré, co v každém z nás snad je.

Nocování u Kostelního Vydří

29. srpna 2018, 19:00 hod.

A jelikož se na krajinu už zvolna začala snášet noc, zajeli jsme k nedalekým rybníkům táhnoucím se od Kostelního Vydří až k Dačicím a kde jsme spokojeně přenocovali.

 

Dačice

30. srpna 2018, 8:50 hod.

Konečně jsem viděl onen vyhlášený pomník kostkovému cukru, který zde spatřil světlo světa.

Slavonice

30. srpna 2018, 9:30 hod.

Město vyhlášené svou malebností nezklamalo. Na člověka tu dýchne historie a romantika. A to ještě to pravé dobrodružství se ukrývá pod zemí. Jenže trochu jsem v pase povyrostl a tak mám oprávněnou obavu z možného uvíznutí v podzemních chodbách. Držíme se tedy na povrchu a užíváme renesanční atmosféru.

Maříš

30. srpna 2018, 10:30 hod.

Maříž je vyhlášená zdejší keramickou dílnou. Ačkoliv kouzlo romantické dílničky v zapadlé vesničce se tak trochu vytrácí.

Trojmezí

30. srpna 2018, 11:20 hod.

Jednou z drobnějších geografických zajímavostí je hraniční kámen na trojmezí Čechy-Morava-Rakousko.

Staré město pod Landštejnem

30. srpna 2018, 11:20 hod.

Do Starého města pod Landštejnem jsme zamířili hned ze dvou důvodů. Jednak mapa naznačovala, že by tu mohlo být příjemné koupání…

…a pak nás zaujal stařičký židovský hřbitov.

Landštejn

30. srpna 2018, 14:00 hod.

Monumentální zřícenina hradu pamatující Přemysla Otakara I., kde z vrcholu jeho hradní věže je nádherný rozhled do krajiny. Mimochodem, nejsem zrovna velký znalec hradů, ale nevybavuji si jiný hrad, kde by byl k vidění donjon i bergfrit, tedy věž obytná i čistě obranná, současně.

 

Vysoký kámen

30. srpna 2018, 16:00 hod.

Česká Kanada ukrývá ve svých hvozdech nejednu zajímavost. A jednou takovou nenápadnou zajímavostí je bezesporu Vysoký kámen. Se svojí nadmořskou výškou 738 metrů nad mořem je nejvyšším vrcholem České Kanady. Jenže jeho vrchol není jen tak obyčejný, tvoří jej mohutný žulový blok s okolními viklany a balvany se skalními miskami, žlábky či skalními výklenky. A tím to nekončí. Na jeho vrcholu stojí 6,3 metrů vysoký zeměměřičský pilíř označující trigonometrický bod I. řádu. A aby toho nebylo málo, tento geodetický bod svojí historií sahá až do 16. století, kdy zde bylo trojmezí diecéze pražské, olomoucké a pasovské.

A ještě něco pro opravdové geodetické nadšence:

Nová Bystřice

30. srpna 2018, 16:45 hod.

Když se řekne Nová Bystřice, okamžitě mi naskočí vzpomínka na úzkorozchodnou trať z Jindřichova Hradce. A tak když jsme do Nové Bystřice doputovali a začalo pršet (ostatně s deštěm a meteoradarem jsme již taktizovali několik hodin), volba padla alespoň na prohlídku úzkorozchodného nádraží. A pak, jak už to tak bývá, zcela neplánovaně a náhodou přijel vlak…

A tak se ze zájmu okrajového stal náhle zájem hloubkový a nádraží jsme prošmejdili důkladně, včetně muzejní expozice v nádražní budově i v nedaleké výtopně.

A nakonec došlo vlivem umoudření počasí i ke krátké prohlídce centra Bystřice.

Kámen republiky

30. srpna 2018, 18:45 hod.

Kámen republiky je taková zajímavost poblíž bývalé roty PS Peršlák (dnes lesní hotel) na břehu Novomlýnského rybníka, kterému dala jméno dnes již zaniklá obec Nové Mlýny, jejíž historie sahá až do roku 1175. Kámen byl vytvořen někdy kolem roku 1938 zdejšími příslušníky Finanční stráže České republiky do podoby tehdejší republiky s nápisem „Naše je a naše zůstane 1938“,

A tak se ze zájmu okrajového stal náhle zájem hloubkový a nádraží jsme prošmejdili důkladně, včetně muzejní expozice v nádražní budově i v nedaleké výtopně.

A nakonec došlo vlivem umoudření počasí i ke krátké prohlídce centra Bystřice.

Nejsevernější bod Rakouska

30. srpna 2018, 18:45 hod.

Nejsevernější bod Rakouska nám při putování doslova spadl do klína náhodou. Není nijak označen ani v českých mapách, ani v rakouských a tak nebýt turistického rozcestníku „U nejsevernějšího bodu Rakouska“, prošli bychom kolem bez povšimnutí. V zájmu objektivity nutno podotknout, že čistě technicky leží tento bod uprostřed Červeného potoka, do kterého se nám fakt lézt nechtělo. A tak jsme bod zhlédli, nikoliv však na něj vstoupili.

Dobrá voda

30. srpna 2018, 21:00 hod.

Při podvečerním přejezdu z České Kanady přes Vitorazsko na jižní okraj Novohradských hor jsme se na malou chvilku zastavili u poutního kostela Panny Marie Těšitelky v Dobré vodě. Během dne je odtud krásný výhled do krajiny, za tmy pak přitahuje pozornost zeleně zářící…

Nocování u pramene Lužnice

30. srpna 2018, 22:00 hod.

Nocovali jsme na samém konci Novohradských hor, kde cesta za Pohořím na Šumavě opouští v nadmořské výšce bezmála 950 metrů republiku.

Český pramen Lužnice

31. srpna 2018, 7:00 hod.

Těšil jsem se na stylové ranní osvěžení, ale ono to všudypřítomné sucho postihlo i tento pramen Lužnice, uváděný jako nepravý či falešný. Krásná česká řeka a pramení si asi 2 km východně odsud na kopci v Rakousku. Ale Češi si pomohli.

Pohoří na Šumavě

31. srpna 2018, 7:30 hod.

Pohoří na Šumavě, i když je v Novohradských horách, je téměř zaniklá obec, do které se postupem času zvolna vrací život. Dominantou obce je bezesporu Kostel Panny Marie Dobré rady,  jehož věž a hlavní loď se vlivem chátrání dne 30.5.1999 zřítila. Zachován zůstal pouze presbytář, který o po zajištění torza stavby slouží pro bohoslužby.

Kamenec

31. srpna 2018, 8:15 hod.

Vyrazit na nejvyšší český vrchol Novohradských hor Kamenec (1072 m n.m.) hned ráno ještě před osmou hodinou, se ukázalo jako geniální nápad. Jednak nás trochu honila blížící se studená fronta a pak kouzlo právě probuzené nenarušené přírody zalité sluncem a ranní rosou je prostě neopakovatelné. A stejně příjemné překvapení si připravil i vlastní Kamenec, neboť dostál svému jménu a jeho vrchol zdobí „balvanovitá“ skaliska, což je rozhodně příjemnější, než pouhý kamenný patník a červeno-bílá tyč u něj. Kdyby nás nepronásledoval déšť, který měl za pár hodin přijít a my měli před sebou ještě jeden důležitý bod naší cesty, natáhli bychom se zde na mez a klidně celé hodiny koukali do čarokrásné krajiny.

Mimochodem, víte že je v České republice minimálně 35 vrcholů s názvem Kamenec. A další zajímavostí je, že vrchol leží přímo na hlavním evropském rozvodí Labe-Dunaj.

Snídaně v Novohradských Horách

31. srpna 2018, 9:00 hod.

Jak jsme tak brzo ráno vystřelili na Kamenec, tak jsme tak nějak odložili i snídani. A cestou na vrchol nám pěkně vyhládlo, takže vidina vydatné snídaně v okouzlují krajině zalité ranním sluncem…

Pohorská ves

31. srpna 2018, 10:15 hod.

Jak jsme tak brzo ráno vystřelili na Kamenec, tak jsme tak nějak odložili i snídani. A cestou na vrchol nám pěkně vyhládlo, takže vidina vydatné snídaně v okouzlují krajině zalité ranním sluncem…

Schwedenschanze

31. srpna 2018, 11:30 hod.

Naše putování nás tentokrát zavedlo i kousek do Rakouska, kde se nám do cesty postavil zákop. Tedy spíš val. Ovšem z Třicetileté války a dokonce i děly. Takže památník Třicetileté války Schwedenschanze na půl cesty z Vyššího Brodu do rakouského Bad Leon felden.

Nejjižnější bod České republiky

31. srpna 2018, 12:07 hod.

Konečně jsme doputovali k cíli našeho putování k nejjižnějšímu bodu České republiky. Tím jsme dokompletovali všechna čtyři republiková maxima. Zbývá střed republiky a kdo ví kam potom… nyní však s příchodem studené fronty a vytrvalého deště míříme domů.

Konec cesty

31. srpna 2018, 17:00 hod.

Po 791 km jsme zcela spokojeně a plni zážitků dorazili domů do Plzně a to přesto, že jsme plánovanou cestu o pár dní kvůli počasí zkrátili.

Celková vzdálenost: 16865 m
Max. výška: 712 m
Min. výška: 478 m
Celkem nastoupáno: 139 m
Celkem naklesáno: -362 m

Celková vzdálenost: 4721 m
Max. výška: 496 m
Min. výška: 407 m
Celkem nastoupáno: 281 m
Celkem naklesáno: -236 m
Total time: 01:50:54

Celková vzdálenost: 28587 m
Max. výška: 711 m
Min. výška: 360 m
Celkem nastoupáno: 1240 m
Celkem naklesáno: -1222 m
Total time: 08:04:23