Zápisky, postřehy a fotografie z nejrůznějších cest, putování a toulání

Mýto-Radeč-Radnice

Radeč je se svým více než dvoukilometrovým hřebenem dosahujícím výšky 721 metrů nad mořem dominantou nejen Rokycanska, ale okolí mnohem širšího, neboť jak jsme se přesvědčili, není problém dohlédnout třeba na Milešovku. A tak není divu, že Radeč neušel naší turistické pozornosti. Mimochodem, ten Radeč či ta Radeč? Trochu jsem popátral a co zdroj to názor. Ať už místí vypravěči, ať už encyklopedie, názory se různí. Já užiji selský rozum a vycházeje z vědomí, že nedaleká Lhota je pod Radčem nikoliv pod Radčí, budu mu říkat ten Radeč.

Tak tedy Radeč jsme se rozhodli zdolat pochodem takříkajíc od vlaku k vlaku, konkrétně z Mýta do Radnic. Podle mapy něco kolem 20 kilometrů, tedy příjemný sobotní výlet. Výstup na vrchol (i z vrcholu) mělo zpestřit několik zajímavostí. Ta první se měla nacházet hned nad kraji lesa nad Mýtem, kam nás přivedla modrá turistická. Tady nedaleko kaple sv. Vojtěcha stával srub kluků s mýta, kde jsem někdy před pětadvaceti lety oslavil narozeniny mého spolužáka a výborného kamaráda. Jenže časy se mění, paměť slábne a já se snažil u kapličky marně upamatovat, kde to bylo. Nedaleko stojí novodobější srub, snad následník toho původního, kdo ví. Vydáváme se volným lesem k severu, kde míjíme další lesní tábořiště a pokračujeme po lesních cestách dál až k téměř neznatelnému můstku přes takový potůček, který je spíše takovou stojatou vodou. Přitéká od západu takovou rýhou mezi oplocenkami a my se přes mýtinu vydáváme k nedalekým stromům, kde by snad měl být pramen. Ten potůček je totiž právě zrozeným Zbirožským potokem, který se po přibližně 29 kilometrech svého toku a překonání Skryjských jezírek vlévá právě nedaleko Skryj do Berounky. Ale ouha, za stromy se objevuje louka. A kolem louky na rozhraní lesa vodu zaplněný příkop. A na druhém konci tohoto příkopu pramení Chýlava. A teď mudruj, kde pramení Zbirožák a kde Chyýlava. Spokojíme s určením, že mezi Městským vrchem a Sirskou horou tma, kde se říká Panský les a pokračujeme dál k nedalekému Těškovu. Na návsi jsou hned vedle sebe tři domy, které bývaly hostincem. Dnes je jím už jen jeden a ještě občas. My přicházíme v čas zavírací, a tak bereme za vděk možností pokochat se roubenou oktogonální kapličkou. Musím se přiznat, že takovou jsem asi ještě neviděl a působí tedy na mě dosti unikátně. Ale to už se loučíme s civilizací a vyrážíme tentokrát po červené vzhůru na jižní úbočí Radče. Cesta není nijak náročná ani příkrá, a tak zanedlouho dorážíme na hřeben. Odbočujeme na východ a míříme ke skalním pozůstatkům stejnojmenného hradu. Nicméně říkalo se mu i Mitrvald a vznikl někdy ve 14. století. Mimochodem, i v Plzni stával dvorec či tvrz stejného jména! Každopádně návštěva stála za to, neboť se odtud otvírají úžasné výhledy severovýchodním směrem, tedy i k již zmiňované Milešovce a klidně i dál. Po nabažení se výhledy a pořízení několika nezbytných snímků se vracíme zpět na rozcestí a pokračujeme dále po hřebeni západním směrem až k vrcholu Brno. Právě na této kótě 718 m n.m. stojí ze všech směrů nepřehlédnutelný vysílač Českých radiokomunikací a hned vedle něj zeměměřičský pod  dochovaným torzem dřevěné konstrukce věže nad ním. K svému názvu přišlo Brno v dobách národního obrození, stejně jako například plzeňská Letná, Vyšehrad či Libušín. Nás však zajímá pravý a nefalšovaný vrchol Radeč na kótě 721 m n.m., který by se měl nacházet ještě o 200 metrů západněji, a se svou prominencí 263 metrů a izolací 15,4 km je dalším ultravrcholem, na který míříme. A navíc je i nejvyšším vrcholem Křivoklátské vrchoviny. A opravdu, po pár metrech, za zatáčkou se nachází nenápadný, nijak označený vršíček s kamením, odkud se prostě nedá už jít výš. Po nezbytných vrcholových ceremoniích vyrážíme dolů k západnímu okraji hřebene, kde se nachází Bílá skála, pozůstatek pravěkého hradiště. Zde se otvírají pro změnu úchvatné výhledy směrem západním. Navíc pozůstatky ohnišť a genius loci toho místa přímo vybízí k romantickému přenocování. Snad v létě, ale my teď mizíme v lese a volným terénem hledáme cestu dolů, což se nám po překonání několika hustníků daří a po žluté, kterou nacházíme klesáme dolů k Přívěticím a kolem rybníků Jordánek a Škaredá k Radnicím. Zde si neodpustíme vyšplhat na vyhlídku Na Floriánu, která nabízí jednak krásný výhled na Radnice a jednak na zatopený bývalý lom Ovčín. Pak už míříme rovnou do Radnic a kolem místního zámku, který leckterý návštěvník, včetně nás, lehce přehlédne, ačkoliv stojí přímo u hlavní silnice a kolem bývalé synagogy, která je ovšem nepřehlédnutelná, končíme naši cestu v restauraci Na Trucovně.

K uvedenému průběhu trasy si dovolím upozornit, že GPSka se rozhodla ukazovat o 23 metrů výš, než jaká byla skutečná nadmořská výška.

Radeč versus Brno

S pojmenováním tohoto vrcholu je to trochu problematické a zamotané. Vrchol a s ním i celý masiv se opravdu jmenuje Radeč a nejvyšší bod leží 721 m nad mořem. Nicméně jako Radeč se nazývá i 60 metrů vysoký vysílač Českých radiokomunikací, který leží na vedlejším vrcholu Brno, na kterém leží i trigonometrický bod 17 – Brno. Vysílač však nestojí přímo na vrcholu, ale je od něj vzdálen 28,3 metru. Přímo nad trigonometrickým bodem, tedy vrcholem Brno v na kótě 718,1 m nad mořem jsou zbytky bývalé dřevené měřičské věže. Pomocný bod se nachází i na anténě vysílače ve výšce 43,29 metrů nad terénem. Takže zatímco geodetický zajímavý vrchol Brno, je nepřehlédnutlený, skutečný vrchol Radeč o pár metrů vedle namá ani patník, natož nějaké viditelné označení. Nevadíl kdo hledá, najde.

Radeč je se svým více než dvoukilometrovým hřebenem dosahujícím výšky 721 metrů nad mořem dominantou nejen Rokycanska, ale okolí mnohem širšího, neboť jak jsme se přesvědčili, není problém dohlédnout třeba na Milešovku. A tak není divu, že Radeč neušel naší turistické pozornosti. Mimochodem, ten Radeč či ta Radeč? Trochu jsem popátral a co zdroj to názor. Ať už místí vypravěči, ať už encyklopedie, názory se různí. Já užiji selský rozum a vycházeje z vědomí, že nedaleká Lhota je pod Radčem nikoliv pod Radčí, budu mu říkat ten Radeč.

Tak tedy Radeč jsme se rozhodli zdolat pochodem takříkajíc od vlaku k vlaku, konkrétně z Mýta do Radnic. Podle mapy něco kolem 20 kilometrů, tedy příjemný sobotní výlet. Výstup na vrchol (i z vrcholu) mělo zpestřit několik zajímavostí. Ta první se měla nacházet hned nad kraji lesa nad Mýtem, kam nás přivedla modrá turistická. Tady nedaleko kaple sv. Vojtěcha stával srub kluků s mýta, kde jsem někdy před pětadvaceti lety oslavil narozeniny mého spolužáka a výborného kamaráda. Jenže časy se mění, paměť slábne a já se snažil u kapličky marně upamatovat, kde to bylo. Nedaleko stojí novodobější srub, snad následník toho původního, kdo ví. Vydáváme se volným lesem k severu, kde míjíme další lesní tábořiště a pokračujeme po lesních cestách dál až k téměř neznatelnému můstku přes takový potůček, který je spíše takovou stojatou vodou. Přitéká od západu takovou rýhou mezi oplocenkami a my se přes mýtinu vydáváme k nedalekým stromům, kde by snad měl být pramen. Ten potůček je totiž právě zrozeným Zbirožským potokem, který se po přibližně 29 kilometrech svého toku a překonání Skryjských jezírek vlévá právě nedaleko Skryj do Berounky. Ale ouha, za stromy se objevuje louka. A kolem louky na rozhraní lesa vodu zaplněný příkop. A na druhém konci tohoto příkopu pramení Chýlava. A teď mudruj, kde pramení Zbirožák a kde Chyýlava. Spokojíme s určením, že mezi Městským vrchem a Sirskou horou tma, kde se říká Panský les a pokračujeme dál k nedalekému Těškovu. Na návsi jsou hned vedle sebe tři domy, které bývaly hostincem. Dnes je jím už jen jeden a ještě občas. My přicházíme v čas zavírací, a tak bereme za vděk možností pokochat se roubenou oktogonální kapličkou. Musím se přiznat, že takovou jsem asi ještě neviděl a působí tedy na mě dosti unikátně. Ale to už se loučíme s civilizací a vyrážíme tentokrát po červené vzhůru na jižní úbočí Radče. Cesta není nijak náročná ani příkrá, a tak zanedlouho dorážíme na hřeben. Odbočujeme na východ a míříme ke skalním pozůstatkům stejnojmenného hradu. Nicméně říkalo se mu i Mitrvald a vznikl někdy ve 14. století. Mimochodem, i v Plzni stával dvorec či tvrz stejného jména! Každopádně návštěva stála za to, neboť se odtud otvírají úžasné výhledy severovýchodním směrem, tedy i k již zmiňované Milešovce a klidně i dál. Po nabažení se výhledy a pořízení několika nezbytných snímků se vracíme zpět na rozcestí a pokračujeme dále po hřebeni západním směrem až k vrcholu Brno. Právě na této kótě 718 m n.m. stojí ze všech směrů nepřehlédnutelný vysílač Českých radiokomunikací a hned vedle něj zeměměřičský pod  dochovaným torzem dřevěné konstrukce věže nad ním. K svému názvu přišlo Brno v dobách národního obrození, stejně jako například plzeňská Letná, Vyšehrad či Libušín. Nás však zajímá pravý a nefalšovaný vrchol Radeč na kótě 721 m n.m., který by se měl nacházet ještě o 200 metrů západněji, a se svou prominencí 263 metrů a izolací 15,4 km je dalším ultravrcholem, na který míříme. A navíc je i nejvyšším vrcholem Křivoklátské vrchoviny. A opravdu, po pár metrech, za zatáčkou se nachází nenápadný, nijak označený vršíček s kamením, odkud se prostě nedá už jít výš. Po nezbytných vrcholových ceremoniích vyrážíme dolů k západnímu okraji hřebene, kde se nachází Bílá skála, pozůstatek pravěkého hradiště. Zde se otvírají pro změnu úchvatné výhledy směrem západním. Navíc pozůstatky ohnišť a genius loci toho místa přímo vybízí k romantickému přenocování. Snad v létě, ale my teď mizíme v lese a volným terénem hledáme cestu dolů, což se nám po překonání několika hustníků daří a po žluté, kterou nacházíme klesáme dolů k Přívěticím a kolem rybníků Jordánek a Škaredá k Radnicím. Zde si neodpustíme vyšplhat na vyhlídku Na Floriánu, která nabízí jednak krásný výhled na Radnice a jednak na zatopený bývalý lom Ovčín. Pak už míříme rovnou do Radnic a kolem místního zámku, který leckterý návštěvník, včetně nás, lehce přehlédne, ačkoliv stojí přímo u hlavní silnice a kolem bývalé synagogy, která je ovšem nepřehlédnutelná, končíme naši cestu v restauraci Na Trucovně.

 

Celková vzdálenost: 16865 m
Max. výška: 712 m
Min. výška: 478 m
Celkem nastoupáno: 139 m
Celkem naklesáno: -362 m

Celková vzdálenost: 4721 m
Max. výška: 496 m
Min. výška: 407 m
Celkem nastoupáno: 281 m
Celkem naklesáno: -236 m
Total time: 01:50:54

Celková vzdálenost: 28587 m
Max. výška: 711 m
Min. výška: 360 m
Celkem nastoupáno: 1240 m
Celkem naklesáno: -1222 m
Total time: 08:04:23

Celková vzdálenost: 20732 m
Max. výška: 744 m
Min. výška: 384 m
Celkem nastoupáno: 1330 m
Celkem naklesáno: -1414 m
Total time: 06:19:34