Střela a podzemí v okolí

Několik fotografií pořízených během procházky podél Střely z Mladotic do Plas. Snímky údolí Střely vybarvené kombinací podzimu a slunce nemá ani smysl nějak více komentovat.

Snad jen, že stojí za to maličko uhnout z cesty a mrknout třeba na Ondřejovské vodopády nebo na Malovanou skálu, pokud však k ní člověk mezi rozbujelými chatkami, chatami a chalupami najde cestu. I přes celkem citlivou GPS a podrobnou mapu jsme divadlo v podobě hledání cesty pro nenápadně přihlížející chataře vzdali a vyrazili nad tunel. Původní plán zkrátit si cestu tunelem jsme vzdali v okamžiku, kdy jsme několikrát slyšeli v dálce houkat něco jako parní lokomotivu. Zkratka by to byla slušná, ale parní lokomotivy asi nejezdí podle běžného jízdního řádu a potkat se s ní v tunelu by asi nebylo moc příjemné. A nakonec nás rozhodnutí držet se cesty přivedlo tak jako tak pod zem, ale úplně jinak a jinde. Ale o tom až za galerií.

Tou zajímavostí je podzemní objekt v lese nedaleko obce Vrážné. Je to v nejzápadnějším místě oblouku, který tu opisuje zelená turistická, aby překonala tunel a navazující údolí směřující ke Střele. O jeho existenci jsme však nevěděli zhola nic. Naší pozornost upoutala zajímavá do terénu ostře zaříznutá rokle a v ní jakýsi stupeň, který v době, kdy zdejší potůček má dost vody, může být cca 2 metrovým vodopádem. Jakým překvapením tedy bylo, když jme místo na vodopád narazili na otvor ve svahu lemovaný rozeklaným ostřím břidlic. To dávalo tušit, že nepůjde o jeskyni, byť jsme onu díru ihned pojmenovali Jeskyně sv. Terezy, neboť měla zrovna svátek, ale o dílo člověka. Prostora je na vstupu poměrně nízká, ale dává tušit určitou rozlehlost a pokračuje dále do nitra masivu. Vzhledem k plánované návštěvě restaurace v Plasech, pokud tam vůbec kdy dojdeme a následné přepravě vlakem domů, jsme se nechtěli moc „začunit“ a tak jsme se pro dnešek spokojili s několika obrázky zpoza první zatáčky.

Cestou dál k Plasům jsme rozebírali, co by to tak mohlo být a ano, břidlice a vitriol byla jedna z možností. Další možností byl úkryt pro Noční můry, které pobíhají s čelovkou v noci po okolních lesích a trousí obaly od energetických gelů. Ostatně jeden takový je zdokumentovaný v předchozí galerii. Čuňata šusťákové. Nicméně po návratu domů a propátrání geologických map a nejrůznějších informačních zdrojů je rozuzlení prosté. Jedná se o starý pyritový důl, nebo, chcete-li, důl na vitriolovou břidlici (ano, jezírko v Hromnici a tak). Tomuto místu se říká v „Berku“ a důl nesl snad jméno František či tehdy (v 19. stol.) Francisci Zeche. Bývala i úpravna vytěžené horniny, která se poté odvážela do Starkových závodů v Kaznějově, kde se z ní vyráběla kyselina sírová. Důl měl délku 110 sáhů, tedy 204,6 metrů a první zmínka o něm je z roku 1832 a v provozu byl až do roku 1885. Níže po proudu se nacházela druhá štola Ferdinand. Dnes jsou obě štoly zatopeny. Dnes těžbu a zpracování pyritu připomínají již jen štoly a nad nimi černá halda vytěžené břidlice a výpalků, příp. špatně patrné zbytky tehdejších staveb. Toliko z dostupných zdrojů. Každopádně místo stojí za další důkladnější omrknutí.

 

Použitá literatura

MOUR, Václav. Zajímavá místa v okolí Horního Hradiště. Plaský Zpravodaj [online]. Plasy: MěÚ Plasy, 2015, XXV.(3) [cit. 2017-10-15]. Dostupné z: http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/198cs_57.pdf&original=Zprav0153.pdf

Celková vzdálenost: 16865 m
Max. výška: 712 m
Min. výška: 478 m
Celkem nastoupáno: 139 m
Celkem naklesáno: -362 m

Celková vzdálenost: 4721 m
Max. výška: 496 m
Min. výška: 407 m
Celkem nastoupáno: 281 m
Celkem naklesáno: -236 m
Total time: 01:50:54

Celková vzdálenost: 28587 m
Max. výška: 711 m
Min. výška: 360 m
Celkem nastoupáno: 1240 m
Celkem naklesáno: -1222 m
Total time: 08:04:23